Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Karel Tejnora
senátor

Uvažovat se dá díky svobodě slova i nahlas, tedy při pohledu na činnost PS PČR stejně dobře mohu uvažovat o posílení role prezidenta, o přeskupení pravomocí, pak o nadbytečnosti poslanecké sněmovny. Z pohledu ústavy oboje uvažování, jak v otázce, tak odpovědi, jsou opravdu jen v prostoru úvah. Senát byl rozpuštěn v předvečer II. světové války a naplněn až v roce 1996. Bylo pro Českou republiku úspěšnější a lepší období bez, nebo se Senátem PČR? Dle odpovědi se dá určit motivace odpůrců Senátu.

Jan Outlý
politolog UHK

Nízká volební účast se může stát jedním z argumentů zastánců zrušení Senátu, mezi něž však nepatřím. Z přehledů legislativní činnosti horní komory (ve zhruba polovině případů se Sněmovna ztotožňuje se zněním návrhů zákonů vrácených jí Senátem) je patrné, že jde o relevantní instituci. V době „opoziční smlouvy“ zabránil Senát účelovým změnám Ústavy a v argumentaci by bylo možné pokračovat. Nízká volební účast by měla především přimět politiky lépe veřejnosti vysvětlit důležitost ­po­zice Senátu v českém politickém systému.

Daniel Kunštát
vedoucí katedry politologie a mezinárodních vztahů CEVRO Institut

 Nepředpokládám, že by tyto úvahy byly aktuální. Ostatně letošní (nízká) volební účast se nijak nevymyká z volební účasti v předešlých letech, přičemž ani v minulosti se zrušení Senátu nestalo předmětem zásadní diskuse. Současné priority politické agendy jsou navíc zcela jiné a nedomnívám se, že by některá z relevantních politických stran chtěla nyní tuto otázku otevírat. Vážně míněné návrhy tohoto typu by navíc předpokládaly velmi širokou shodu na principiálních změnách ústavy, která se za dané politické situace nejeví jako reálná. Jinou věcí je, že nízká účast ve volbách do Senátu skutečně poněkud snižuje – přinejmenším v očích veřejnosti – legitimitu tohoto zákonodárného tělesa.