Evans: Spojuje nás pohled na Evropu
Jonathan Evans patřil k hlavním hvězdám evropské akademie CEVRO. Během jejího průběhu poskytl předseda delegace britských konzervativců v EP časopisu CEVRO exkluzivní rozhovor.
Pro členy, politiky i voliče ODS je britská Konzervativní strana největším vzorem a nejbližším spojencem na evropské politické scéně. Zajímavý proto jistě bude opačný pohled. Jak je naopak ODS vnímána ze strany britských konzervativců?
S ODS nás váže velmi dlouhé spojenectví. Vždyť Margaret Thacherová a Václav Klaus byli vždy dobrými přáteli. Spojuje nás také pohled na Evropu. Sdílíme názor, že Evropa má být flexibilní a otevřená. Obě naše strany chtějí Evropu, která nebude postavena na neustále se prohlubující integraci a na byrokracii. Evropa by měla být postavena na ekonomické svobodě, která by nebránila rozvoji, a na boji proti nadbytečné regulaci. Právě díky této shodě panuje mezi britskými konzervativci přesvědčení, že ODS je velmi blízkým spojencem Konzervativní strany.
Některé komentáře v českých, a zejména levicových, médiích a výroky socialistických politiků obsahují myšlenku, že ODS je na evropské politické scéně osamocena. Někdy připouštějí, že vlastně jediným spojencem je britská Konzervativní strana. Existuje přesto v Evropě více stran, které sdílejí naše politické názory?
S rozšiřující se evropskou integrací je možné vidět celou řadu politických stran, které se vyvíjejí jako naši spojenci. Například skandinávské konzervativní strany ve Finsku, Švédsku a Dánsku s námi velmi úzce spolupracují v rámci frakce v Evropském parlamentu. Je jasné, že s těmito stranami máme velmi podobné názory zejména na ekonomické otázky. Lze očekávat, že tato skupina stran se ještě rozroste po přístupu nových členských států do Evropské unie. Po něm nás posílí celá řada stran stejné orientace ze Střední a Východní Evropy.
Předpokládám, že velmi brzo budeme moci sledovat situaci, kdy názory, které sdílejí britští konzervativci spolu s ODS, nebudou pouze jedním z prvků středopravicového smýšlení, ale stanou se převažujícím elementem středopravicového názorového proudu v evropské politice.
Česká pravice dlouho diskutuje o svém budoucím zařazení do frakcí v Evropském parlamentu. Existují dvě varianty: přiklonit se k frakci Evropské lidové strany – Evropských demokratů (EPP-ED), ve které dosud zasedali britští konzervativci, nebo vytvořit samostatnou konzervativní skupinu. Britští konzervativci uzavřeli v posledních dnech dohodu s frakcí EPP-ED, že v ní zůstanou i v příštím funkčním období. Co považujete za hlavní výhody tohoto řešení?
Nejdůležitější součást dohody pro mne tvoří to, že frakce uznala fakt, že máme odlišné názory na ústavní a institucionální otázky. Oponujeme konceptu stále „těsnější“ Unie a jsme proti myšlence, aby EU měla novou ústavu. Tyto názory každý ve frakci EPP-ED zná, protože je často zdůrazňujeme v našich proslovech. Důležité ale zůstává, aby dohoda uznala, že frakci nyní tvoří dvě skupiny stran. Aby se i do statutu frakce promítlo, že vedle stran, které sdílejí tradiční pohled Evropské lidové strany, tu existuje jiná názorová skupina – Evropští demokraté. V rámci tohoto „ED prvku“, jehož jsou britští konzervativci jádrem a s nímž, jak vím, sympatizuje i ODS, máme odlišný pohled na evropskou integraci. Chceme mít v rámci frakce oprávnění rozvíjet a propagovat tyto naše názory. Uznání tohoto práva byla naše klíčová podmínka pro setrvání ve frakci.
A výhody tohoto setrvání? Existuje velká řada ekonomických otázek, ve kterých sdílíme stejné názory s mnoha dalšími stranami frakce EPP-ED. A jsme přece povinni bojovat se socialisty každý den. Jsem spokojený, že můžu konstatovat, že je skutečně každou chvíli porážíme. Z tohoto důvodu nemám pochyby, že se socialisté hluboce snaží udělat vše co mohou pro to, aby rozdělili síly na pravém středu politického spektra. Tato jejich hra je dostatečným důvodem pro to, abychom spolupracovali a společně plnili náš úkol bojovat se socialismem.
Britská Konzervativní strana se stejně jako ODS chystá na volby do Evropského parlamentu. Bude Vaše volební kampaň zaměřena spíše na evropské otázky nebo na domácí britskou politiku?
Co musíme udělat, je ukázat lidem, že to, co děláme v Evropském parlamentu, se lidí dotýká. Opačný postup byl v minulosti často důvodem naší kritiky. Lidé viděli Evropský parlament jako něco vzdáleného, co se nedotýká jejich životů. Bylo by proto chybou, kdybychom k našim lidem hovořili jazykem debat v Evropském parlamentu. Musíme témata, která řešíme v Evropském parlamentu, učinit blízká lidem. Jako jeden způsob k dosažení tohoto cíle se mi jeví vybrat témata, která nejvíce zajímají voliče v České republice nebo v Británii. Víme, co jsou tato témata. Voliči se zajímají o školství, zdravotnictví, řád a pořádek, kriminalitu, otázky spojené s imigrací a azylovými záležitostmi a nikoli o evropskou ústavu. Musíme proto zdůraznit, že mnoho záležitostí v oblastech, o které se voliči nejvíce zajímají, již nebudou činěna u nás, ale na celoevropské úrovni, pokud bude přijata tato evropská ústava. A proto, pokud se zajímáte o tyto klíčové oblasti politiky, musíte se zajímat i o evropskou ústavu. To je princip, který se snažíme položit do popředí naší volební kampaně. Poslední výzkumy volebních preferencí ukazují, že je to sdělení, kterému voliči rozumějí.
