Lundgren: Nízké daně a svoboda jednotlivce
Švédský politik Bo Lundgren vykonává funkci místopředsedy Evropské lidové strany. Donedávna předsedal ve Švédsku tamní konzervativní straně Umírnění (Moderaterna). Během své návštěvy Prahy, kde se účastnil konference Forum Populini 2004, poskytl rozhovor časopisu CEVRO.
Pane místopředsedo, v ODS probíhá široká debata ohledně začlenění do nadnárodních stranických struktur. Skandinávští konzervativci, které je možné považovat za politicky a programově velmi blízké naší straně, se před téměř deseti lety rozhodli pro vstup do Evropské lidové strany (EPP) i její frakce v Evropském parlamentu. Jaká je „konzervativní“ zkušenost s členstvím v Evropské lidové straně?
Naše zkušenost je velmi dobrá. Existují sice politická téma, ve kterých se lišíme od většiny členů, ale myslím, že došlo k výrazné změně. Programové dokumenty jsou v EPP nyní více ideologicky založené. Převažuje jasná vize týkající se individuálních svobod a také snižování daní. To je možné dnes již debatovat i s křesťanskými demokraty z jiných částí Evropy, například ze zemí Beneluxu.
Jak se podle Vašeho názoru liší a naopak podobají pravicové strany ve Skandinávii a v nových demokraciích střední a východní Evropy?
Moje strana ve Švédsku je například zcela jasně pro přistoupení země k NATO. Protože my považujeme transatlantický vztah s USA jako velmi důležitý pro naši bezpečnost. Potřebujeme přece společně sdílet odpovědnost za evropskou bezpečnost. Toto přesvědčení nás určitě spojuje s novými členy Severoatlantické aliance.
Pokud se jedná o domácí politiku, sdílíme skálopevné přesvědčení o významu individuální svobody a nízkých daní. Nás ve Švédsku čeká v oblasti daní dokonce ještě víc práce, protože naše daně jsou vůbec nejvyšší na světě.
Myslím, že máme společný základ ve velmi pevném trvání na našich politických ideách. Domnívám se, že společně, pokud ODS vstoupí do EPP, v což věřím, můžeme změnit nebo spíše reformovat EPP, aby se stala ještě více profilovanou politickou stranou na evropské úrovni.
Ve Švédsku již dlouhá léta vládne sociálně demokratická vláda. V České republice jsou sociální demokraté u moci také již druhé funkční období. Co vidíte jako nejlepší strategii k porážce socialistů? Co byste radil použít?
Myslíte, co bych poradil, abyste prohráli tolik voleb co my? Ne, teď už vážně. Jeden z hlavních problémů, který máme ve Švédsku, spočívá v tom, že některé nesocialistické strany, řekněme strany středu, akceptovali definici politického hřiště ne-bo bojiště, jak ho narýsovali socialisté. Takže někdy i pro mého spojence, předsedu švédských křesťanských demokratů, bylo důležité nalít více peněz daňových poplatníků do veřejného sektoru. Díky tomu jsme myslím jako nesocialistické strany nevedly volební boj se socialisty správně, a proto jsme také neuspěly.
Věřím, že musíme velmi pevně a jasně setrvat na nesocialistických politických principech.
Další věc, kvůli které pravice prohrává, je definice blahobytu. Ten je ve Švédsku například stále chápán jako něco, co „velký stát“, respektive mocná vláda dává lidem. A když vám stát dává více než polovinu vašeho příjmu, což je situace, ve které je velké množství domácností ve Švédsku, je potom těžké volit proti stranám, které vám slibují, že vám „vrátí“ ještě více vašich vlastních peněz formou sociálních podpor.
Nenechte proto zajít Českou republiku do podobné situace.
V Německu je dnes SPD v situaci, kdy musí dělat rozpočtové škrty a ztrácí díky tomu voliče, protože dříve tamní sociální demokraté věřili, že vyšší daně přinesou možnost vyšších sociálních podpor a dotací. Musíme lidi přesvědčit a naučit, že naopak nízké daně a svoboda jednotlivce jsou nejlepším řešením. Nesmíme prohrát definici slova blahobyt. Blahobyt znamená dobrou úroveň života lidí, nikoli zasahování státu.
Na co se švédští konzervativci zaměří v kampani před evropskými volbami?
Pro nás, a to myslím, platí i pro ODS, bude rozhodující mobilizovat svůj vlastní elektorát. To je možné učinit vhodným spojením domácích a evropských témat. Je třeba přesvědčit voliče, že hlasem pro nás dávají jednak signál, že chtějí změnu vlády ve Švédsku, a navíc tím, že nám pomohou získat křesla v Evropském parlamentu, vyjádří rovněž, jakou představu mají o fungování Evropské unie.
Na závěr se zeptám, jak hodnotíte proběhlou konferenci Forum Populini 2004?
Byla velmi zajímavá. Doufám, že i já jsem přispěl k tomu, aby byla zajímavá pro vás. Vidím jako velmi prospěšné, že jsem mohl naslouchat názorům zástupců pravicových stran z nových členských států Unie jako zástupce starých členů, i když v našem případě zase ne až tak starých členů.
