Liberálně konzervativní akademie - Cevro

V souvislosti s návrhem vlády na zrušení Fondu národního majetku bude nutné mimo jiné řešit také otázku financování Státního fondu dopravní infrastruktury. Je naprosto zjevné, že končí všechny mimořádné příjmy z privatizace státních podílů ve významných podnicích a ty, které jsou ještě k dispozici, je žádoucí vyčlenit pro potřeby reformy důchodového systému.

Špidlovo volební zaklínadlo o existujících zdrojích pro financování čehokoliv prokazatelně tvrdě narazilo na realitu a tak každé budoucí odpovědné vládě nezbude nic jiného než hledat zdroje pro financování dopravní infrastruktury v rámci skutečných příjmů státu.

Hovořím zcela záměrně o budoucí a odpovědné vládě, protože ta současná, ve všech svých možných i nemožných podobách, to není schopna učinit, a to hned z několika důvodů. Za prvé jsem čím dál tím více přesvědčen, že si socialisté a ani jejich koaliční souputníci vůbec neuvědomují, jak důležitá je kvalitní dopravní infrastruktura pro další rozvoj území, která protíná. Za druhé by musela vláda, která slíbila všechno všem přiznat, že nemůže své velkorysé předvolební sliby plnit a tím přiznat, že pravdu měla ODS, která před nerealistickými sliby socialistů varovala. A za třetí vláda, která se utěšuje, že zavedením elektronického mýta vyřeší problém financování dálnic, asi neumí počítat. Protože snad každý kromě vlády ví, že mýto vynese příjmy v řádu miliard korun ročně a potřebné investice se počítají na desítky miliard korun, mám zato, že moje úvaha na závěr předchozí věty je správná. A tak raději rozhazuje miliardy korun na různé jednorázové dávky (či spíše úplatky), místo investic do dálnic – tedy ve prospěch budoucnosti.
Nezbývá nám než doufat, že tato mizerná vláda nás v krátké době opustí a uvolní tak cestu k nástupu vlády pod vedením ODS. Ta musí mít odvahu nalézat vhodná řešení pro naši zem a jedním z nich je i způsob financování dopravní infrastruktury.

Jedno z možných řešení je přerozdělení výnosů spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv v neprospěch okamžité spotřeby a jejich převedení ve prospěch investic na rozvoj, tedy ve prospěch budoucnosti. Takové, ale i jiné podobné rozhodnutí nebude jednoduché, avšak z pohledu dalšího ekonomického rozvoje je velice žádoucí. Mějme tedy odvahu taková rozhodnutí činit a věřme, že to naši spoluobčané ocení pod dojmem výsledků, které se spolehlivě dostaví.