Liberálně konzervativní akademie - Cevro

   Stojí za to dát si dohromady tři novoroční zprávy. Rusko uzavřelo plynové kohoutky Ukrajině. Exprezident Havel prohlásil, jak nesmyslné je dobývat další uhlí. A rakouští odpůrci jaderné energetiky znovu zablokovali hraniční přechod Dolní Dvořiště.
   První zpráva informuje o racionálním chování. Ať se nám to líbí, nebo ne. Není třeba absolvovat lekce z geopolitiky, aby bylo každému jasné, že Moskva se s rozpadem svého impéria nevzdala své staleté politiky. Pouze vyměnila tankové divize za sofistikovanější a jakoby civilizovanější suroviny.
   Ty dvě další zprávy vypovídají o myšlení zcela iracionálním. Jedna odmítá jako energetický zdroj uhlí, druhá jádro. Čím jiným je středoevropský prostor schopen disponovat? Ničím. Pouze zvyšující se závislostí na dovozu ropy a plynu.
   Námitky, že řešením jsou úspory a tzv. alternativní zdroje, jsou v lepším případě neznalostí, v horším vědomým nasazováním chomoutu závislosti na Rusku a nevypočitatelném světě arabské ropy. Pohledem do minulosti lze zjistit, že i když se energetická účinnost trvale zvyšuje, tedy snižuje se spotřeba zdroje na jednotku výkonu, spotřeba celková trvale roste. Dnešní spalovací motory dosahují násobně vyšší účinnosti než jejich předchůdci, přesto žízeň po ropě a jejích derivátech neklesá. Naopak. Totéž platí pro elektřinu – Kaliforňané by mohli vyprávět! Bush už vozí z Ruska zkapalněný plyn a oživuje jaderný program.
   V Německu zase svého času vsadili na ony alternativní zdroje. Ve větrných elektrárnách je v této zemi instalován výkon šesti Temelínů! Jenže vítr někdy fouká, někdy ne. Ale svítit chtějí i Němci kdykoliv otočí vypínačem. V kombinaci s rozhodnutím Schröderovy vlády zastavit jaderný program, máme před sebou jednoho z hlavních viníků současného růstu cen elektřiny. Německo je ovšem velmoc a pro Rusko spojenec …
   Sečteno a podtrženo: Rezignovat v našem regionu na uhlí a jádro znamená vzdávat se své ­nezávi­slosti.