Česká republika a Paroubkův růst na dluh
Na konci dubna zavítal na krátkou návštěvu České republiky bývalý německý kancléř Gerhard Shröder. Místo toho, aby řekl Jiřímu Paroubkovi, co dělat s deficitním hospodařením, vládní korupcí a neustále se zvyšující nezaměstnaností, Schröder sociálním demokratům údajně řekl, že mají být na Paroubka pyšní, protože žádná jiná země v Evropě nedosáhla takového růstu jako Česko. Slovinsko a pobaltské státy, které vykazují mnohem vyšší hospodářský růst než ČR, přitom Schröder přehlédl. Ale to se někdy zahraničním hostům stává. V případě hodnocení stavu naší ekonomiky se však přes ony pověstné růžové brýle mámení dívá i český premiér, a to je mnohem horší.
Česká republika je poslední zemí v EU v přebírání evropského práva a vůči ČR bylo Evropskou komisí již zahájeno několik řízení. Nemá smysl zde hovořit o špatně vyjednaných přístupových podmínkách členství v EU současnou vládou, na které dlouhou dobu upozorňovala ODS. Ostatně to, že naše firmy jsou nadále diskriminovány na evropských trzích, že naši lidé nemohou volně pracovat v rámci Unie a naši zemědělci dostávají čtvrtinu toho, co jejich francouzští kolegové, je dobře známým faktem. Jen vyjednané platby pro období 2004–2006 v oblasti strukturálních fondů jsou jedny z nejnižších, téměř o miliardu nižší než v případě podobně lidnatého Maďarska. Česká republika od svého vstupu do EU čerpá z evropských fondů nejméně ze všech členských zemí (horší je už jen Kypr). Podle posledních údajů Evropské komise dokázala ČR ze strukturálních fondů získat jen kolem 18 procent ze zhruba 53 miliard, na něž jsme v letech 2004–2006 měli nárok. Neschopnost české vlády využít finance z fondů EU dosahuje takových rozměrů, že Evropská komise nám dokonce navrhla přejít ke krizovému managementu.
Pan Schröder to možná myslel dobře, ale skutečnost je bohužel taková, že socialistická vláda zatím jen slibovala, mystifikovala, lhala a zakrývala skutečný stav věcí.
