Parlament funguje i bez Sněmovny

25. července 2006 - Přemysl Sobotka
25 Červ

   Včera se opět sešli poslanci. Měli jeden jediný úkol – zvolit předsedu Poslanecké sněmovny, místopředsedy a sněmovní orgány – výbory a komise. To se nezdařilo, jediná kandidátka na funkci předsedkyně, Miroslava Němcová z Občanské demokratické strany, nezískala v žádném z obou kol tajné volby potřebný počet hlasů. Potvrdilo se tak všeobecné přesvědčení, že volba předsedy naší dolní komory bude velmi komplikovaná a zdlouhavá. Důvod je jednoduchý: voliči nám politikům rozdali mandáty a jasně řekli – dohodněte se. Jenže v Poslanecké sněmovně sedí také politici, kteří tuto jasnou zprávu od voličů nerespektují. Bývalý premiér Jiří Paroubek stále ještě neunesl svou volební porážku. Nesmířil se s faktem, že strana pod jeho vedením prohrála volby a má sedmdesát čtyři poslanců.
   Ale proč je tedy patová situace? Protože, přes usnesení ČSSD, přes předvolební ujišťování pana Paroubka o tom, že ČSSD nebude spolupracovat s komunisty, rozehrál bývalý premiér povolební hru jednoznačně na společném hřišti s komunisty a mluví i za ně. A tím působí povolební sněmovní pat. Jenže tento pat, tato neschopnost vrcholného představitele ČSSD, který svou stranu zavedl do izolace a dobrovolně do náruče komunistů, jeho neschopnost smířit se s volebním výsledkem a respektovat realitu, však neznamená tak úplně beznadějný pat.
   Náš parlament je totiž sestaven ze dvou komor. A pokud je nyní Poslanecká sněmovna ochromena a není tak zatím schopna plnit své ústavní funkce, je tu Senát. Komora parlamentu, která pracuje kontinuálně. A díky dvouletému volebnímu cyklu vždy třetiny senátorů je stále funkční. Máme proto důvod se obávat, že náš ústavní pořádek je zdlouhavým procesem ustavování ve sněmovně ohrožen?
   Není, protože Senát je schopen se kdykoliv sejít a přijímat zákonná opatření. Právě nyní se v praxi přesvědčujeme o tom, v čem je ústavní pojistka dvoukomorového parlamentu. A proto odmítám náznaky některých politiků, že by bylo možná dobré vtáhnout Senát do současných politických diskusí. Senát je totiž v tuto chvíli vedle prezidenta jedinou reálně fungující a legitimní ústavní institucí. Zatahovat jej do politických turbulencí povolebního stavu je nebezpečné a nezodpovědné, protože politická nestabilita Poslanecké sněmovny by se přenesla i do Senátu.