Liberálně konzervativní akademie - Cevro

1/ Člověk
   Ačkoli pravice dobře ví, že každý člověk je nedokonalý, je přesvědčena o tom, že každý jedinec má sám o sobě nesmírnou hodnotou. Tuto hodnotu je proto pravice odhodlána ochraňovat před všemi levicovými kolektivismy a experimenty.

2/ Svoboda (a odpovědnost)
   Každý člověk je schopen svobodně volit dle svých preferencí, zájmů a tužeb z různých alternativ. Jeho svoboda a práva jsou ohraničeny právě a jedině svobodou a právy jiného jedince.
   Za nedílnou součást takové svobody pravice považuje odpovědnost. Jen ten, kdo ctí odpovědnost, může být ve svém důsledku skutečně svobodný. Člověk si vždy může svobodně volit mezi minimálně dvěma alternativami. Má-li tuto svobodu, pak musí také nést odpovědnost za své rozhodnutí.

3/ Rodina = nejpřirozenější společenství
   Rodina je nejpřirozenějším prostředím pro hlubokou lidskou sounáležitost a solidaritu. Právě zde jsou z generace na generaci předávány etické, duchovní a sociálně-kulturní hodnoty, jakož i vzory ekonomického chování, tak nezbytné pro fungování civilizované společnosti. Rodina si proto – dle pravice – zaslouží ochranu před všemi útoky postmoderního levicového kolektivismu a sociálního inženýrství.

4/ Rovnost? – Toliko před zákonem!
   Požadavek sociální a majetkové rovnosti popírá existenci rozdílů v nadání, temperamentu, schopnostech, pracovitosti a zázemí jednotlivých lidí, a proto je v přímém protikladu ke svobodě jednotlivce. A tak pravicová politika otevřeně říká: sociální a majetková nerovnost není nespravedlnost!
   Svoboda je slučitelná pouze s rovností před zákonem, kdy je každý občan nadán stejnými občanskými právy, svobodami a povinnostmi. Pravice proto rázně odmítá všechny „pozitivní diskriminace“, které jsou přímým popřením tohoto principu.

5/ Soukromé vlastnictví
   Právo na soukromé vlastnictví je základním předpokladem svobody jednotlivce a jeho nezávislosti na státu. Není náhoda, že téměř všechny útoky na demokracii začaly útokem na soukromé vlastnictví (viz znárodňování, kolektivizace).
   Soukromé vlastnictví je také základním předpokladem pro fungování demokratického kapitalismu. Jedině ono totiž stimuluje jednotlivce i celou společnost k ekonomické aktivitě a hospodářskému růstu. Pravice soukromé vlastnictví chrání, včetně toho, že odmítá jeho zdanění coby zásah do vlastnických práv.

6/ Demokratický kapitalismus
   Pravice je přesvědčena, že nejlepším prostředkem povzbuzení lidského úsilí a účelného nasměrování zdrojů je svobodný trh, založený na soukromém vlastnictví a dělbě práce. Svobodný trh totiž vede k racionálnímu rozdělování zdrojů, čímž zvyšuje hmotný blahobyt jak zaměstnavatelů (kapitalistů), tak jejich zaměstnanců. Proto také západní společnosti, jejichž ekonomické síly spolu volně soutěží na trhu, dosahují dlouhodobě nejvyššího a stabilního hospodářského růstu a vzestupu životní úrovně.
   Jakékoli snahy cílevědomě a direktivně ovlivňovat fungování trhu ze strany státu a jeho institucí většinou vedou ke zhoršení celkového hospodářského výsledku a obrací se proti samotným, byť sebelepším, záměrům. Zničení kapitalismu také ve svém konečném důsledku vždy vedlo k přenesení moci z jednotlivce na stát a záhubě demokracie (viz nástup komunismu).

7/ Levný a omezený, zároveň však silný a akceschopný stát
   Moderní liberální stát považuje pravice za nezbytný. Avšak musí jít o stát na jedné straně levný a omezený a straně druhé silný a akceschopný tam, kde jde o bezpečnost, ochranu práv a spravedlnost. Pravice vychází z pěti klasických resortů, ve kterých je stát nenahraditelný: zahraniční politiky, vnitřní a vnější bezpečnosti, spravedlnosti a financí. Vše, co leží mimo tyto resorty by mělo být v maximální míře ponecháno soukromé iniciativě.
   Tomu by také mělo odpovídat snižování objemu veřejných financí. A to jak formou omezování výdajů státního rozpočtu, tak formou snižování daňové zátěže směrem k rovné dani.

8/ Zastupitelská demokracie
   Pravice zastává výhradně demokracii zastupitelskou, založenou na suverenitě lidu vykonávané prostřednictvím svobodně zvolených zástupců a na rozdělení státní moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní.
   Pravice odmítá přímou demokracii coby technicky neuskutečnitelnou a nevhodnou v důsledku komplexnosti a složitosti otázek řešených moderním státem, absence konkrétní odpovědnosti za rozhodnutí a vysoké nákladnosti. Výjimkou mohou – dle pravice – být výlučně klíčová rozhodnutí o budoucnosti celého státu.

9/ Vláda práva
   Pravice je přesvědčena, že v poměru mezi státem a občanem musí platit princip, že každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Právní předpisy (a tedy stát) musí do soukromí občanů zasahovat co nejméně. Avšak tam, kde je právo porušováno, je nutno tvrdě a nekompromisně zasáhnout. Boj proti porušování práva totiž není bojem proti svobodě, ale právě naopak – bojem proti omezování práv a za rozšiřování prostoru svobody.

10/ Národ, národní stát, národní zájmy
   Národ v pravicovém pojetí je přirozeným společenstvím, spojeným na základě společného jazyka, kultury a historie. Národní stát – jako další přirozená komunita – se osvědčil jako dobrý nástroj pro svobodný rozvoj národní identity i ke správě věcí veřejných. Pouze on poskytuje odpovídající rámec pro prosazování českých národních zájmů, kterými jsou: pokračující euroatlantická spolupráce, evropská spolupráce na bázi volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, spolupráce se všemi zeměmi, založená na vzájemném respektu k národní suverenitě a hospodářské spolupráci, udržení zřetelně vymezené české národní identity.
   Pravice se bude vždy zasazovat o Evropu národních států, nikoli o evropskou federaci či evropský superstát.